psát, že je krásný podzim a že si ho určitě užíváte jako já… chodíte na procházky s dětma nebo s pejskama nebo s manželem… že je všechno krásné, a ještě pořád voní růže na zahradě…
… jo… v podstatě to všechno tak je. Já tedy na procházky chodím, užívám si nádherných barev podzimní zahrady, poslední květy růží opravdu nádherně voní… ale…
Víte stejně dobře jako já, že doba je divná. Taky ji nechápete stejně jako já. Věci, které byly doposud docela samozřejmé, jakože byla třeba máma, táta a děti, které byly buďto kluci nebo holky, jsou díky elitě tohoto světa, která nám určuje nová pravidla – už zastaralá a je třeba vymyslet pravidla nová, která nám, takovým zcela normálním lidem nejdou do hlavy, jak by řekl můj táta.
Nicméně pořád mi z toho vychází jedno jediné řešení. Lidé se dělí na ty, kteří upřednostňují materialistické pojetí života, čipy v těle, kterými si budou moci otevírat garážová vrata a být spokojeni s realitou toho nového technicky vyspělého světa.
A pak jsou ti druzí, kteří v sobě mají pořád jakýsi vnitřní pocit, že člověk je tady na téhle planetě od toho, aby se vyvíjel nejen technologicky, ale hlavně spirituálně, duchovně. Přičemž duchovní není chodit na ezo festivaly a být oblečen do batiky, být duchovní je pocit, že příroda, zvířátka, stromy i kameny – jsou vzájemně energeticky propojeni a v kvantovém poli jsme pořád všichni jedno. Pokud ubližujeme komukoliv, promítá se to v naší vlastní energii, byť si to nemusíme vůbec uvědomovat.
Stejně jako mnozí z vás si kladete otázku, kam jít dál v téhle době, kdy nic nefunguje, nic není na svém místě a nic se už taky na své místo nevrátí, protože svět se musí nově uspořádat.
Samozřejmě ode mě nečekejte řešení, protože ho hledám stejně jako vy. Nicméně žít a přežít tuto dobu musíme. A jak jsem psala – mám své vlastní řešení, které mi jediné přijde smysluplné, protože já si čip do těla dát nikdy nedám. Nikdy, jsem řekla.
Protože já patřím k té “ezo” skupině, která chce žít v souladu s přírodou a respektovat přírodní děje a žít v harmonii s Matkou Zemí.
Moje mise je tvořit svůj krásný svět a dělit se s vámi o poznatky, které mi přichází do cesty a já je žiju. A metoda OCTO CODES je moje mise.
Už ji žiju naplno deset let, moje první přednáška byla právě začátkem prosince roku 2012 – a nepřestanu ji šířit, protože vím, že je léčivá a holistická a vede k právě k pochopení sebe, druhých a potažmo i tohoto světa.
Pomalu se nicméně po těch deseti letech stahuju z veřejného života. Protože jsem si jistá, že tahle změna je především o nás. O nás jako individualitách, které žijí v souladu se sebou, aby tu vnitřní poznanou harmonii mohli předávat, až se chaos totálně vyčerpá a přijde čas na nový svět. O tom, že tato doba přijde, já osobně nepochybuju.
Pokud chcete jít cestou vnitřního rozvoje, poznání a pochopení sebe sama, pak mám pro vás poslední seminář tohoto roku. Nevím, jestli bude ještě nějaký další – vím, že tohle rozhodnutí neřídím já, ale kdosi o hodně výš nade mnou 😇😇😇.
Seminář se bude konat o víkendu 10.12.-11.12.2022 jako obvykle v hotelu Troja, kde máme špičkové zázemí a velmi přátelské vztahy s vedením i personálem, a proto se tam vždy ráda vracím.
První den semináře je povídací a druhý den je klíčovací – a k tomu budou přítomny i absolventky školy OCTO CODES ACADEMY (kterou mimochodem začínáme 11.11.2022 a studium je rozděleno do tří části – informace o škole najdete na mých webovkách >>).
No a na závěr něco nového… protože asi víte, že jsem nesmírně kreativní a že metoda OCTO CODES je psychologická a terapeutická, psaní knih je velmi zodpovědná a soustředěná práce, tak mi chybí to, co jsem si jako módní návrhářka užívala absolutně dosyta – a to je tvoření. A protože už nedělám modely a není pro to momentálně ani vhodná doba, tvořím si interiér mé fary, a hlavně moji krásnou farskou zahradu.
Pokud se chcete mrknout, v neděli jsem si zařídila novou stránku na Facebooku s názvem OCTO CODES HOME – a tahle stránka bude takové kreativní pohlazení pro vaše všední i nevšední dny. A myslím, že na ni budete rádi koukat. Pokud chcete, aby se vám moje stránka zobrazovala, dejte jí lajk anebo si zadejte sledování. A pak už jen koukejte a kochejte se, stejně tak, jako to dělám já.
Přeji vám krásné podzimní dny a budu se těšit, že se potkáme na semináři nebo v nové škole.