Samozřejmě i já musím úplně na začátek napsat, že mě nikdy – nikdy – nikdy v mém životě nenapadlo, že zrovna já bych mohla psát knihy. A přece se tak stalo. A kdybych napsala jednu knihu… tak si řeknu – náhoda, jenže já vydávám druhou knihu a k dalším třem mám už tolik materiálu a taky nadšení, že už je jen otázkou...
Zdravím vás moje milé přítelkyně v krásném roce 2018. „Když chceš zjistit, jestli je učení duchovního vůdce životaschopné, představ si, že tak jako on bude žít každý… Kdyby všichni poskakovali a odříkávali mantry jako Krišnovci, svět by zanikl. Ale když se bude každý starat o svůj pozemek.. svět se promění v rajskou zahradu.“ Půjčila jsem si citát od Anastazie...
Začátek roku… mystické období plné emocí – tradice spojené s vánocemi, taky ukončení toho starého, co jsme už prožili… vracíme se k tomu, co chceme rozvinout, někdy zapomenout… cítíme v sobě naději toho zatím nezveřejněného, co se někde u nás začíná lehounce zviditelňovat jako práce a projekty a vize do toho nového roku, který je tak velký, dlouhý a nekonečně plný možností. Včera...
Co jsme společně všechny prožily 17. června v Lucerně na konferenci OCTO CODES FORUM ORBIS. Ten den byl ZÁZRAČNÝ – a dlouho jsem nemohla sama pochopit, co se tam stalo, čím to bylo… kdo za to celé mohl… protože já sice vím, že jsem to celé uváděla a byla v pozadí za scénářem, vybírala jsem si muziku, taky modelky a trochu i modely –...
Táňa Havlíčková
Táňa Havlíčková
